těhotenské fňukyty-fňuk

Vypadá to, že budu teď na blogu po letech keců o nových začátcích fakt trochu aktivnější. Nemám totiž do čeho píchnout. Já vím, já vím, klídek, jo? Už jsem to slyšela stokrát - "jen počkej až se malá narodí". No, však jo - já čekám! (á propos přesně o tomhle čekání, co nám slibují zkušenější matky, psala na blogu Kristína Tormová - přesně vím, o čem mluví)

Ale já teď fakt nevím co roupama. Na praní a žehlení oblečků je ještě relativně čas, navíc to není činnost, která by mi zabrala tolik času. Víte jak - plínky jsou rovný - to není jako žehlit volánovou sukni nebo puky na dědových "kopřivácích" a ty mini dupačky, overálečky a bodýčka? Vždyť na to stačí tu žehličku položit a nic moc ani nevyčuhuje :D Schválně si pak stopnu, jak dlouho budu žehlit třeba 10 plenek nebo 10 bodýček.

Navíc ty mikrooblečky nemám kam skládat - šuplíky a poličky mi bude muset složit můj drahý. Není moc věcí, který jsem už v životě totálně vzdala - ale skládání nábytku dle IKEA návodů jo. Přitom to ani není švédsky, že? Kterej blbec neumí přečíst obrázky? Ale jo, já to z obrázku pochopím - jenže v reálu mi ty dílky do sebe pak jaksi nezapadají, vypadají jinak a vůbec!

Jako jo, naše hnízdečko lásky už taky volá po pořádném úklidu - prach se vždy nějakej najde, podlaha by si zasloužila taky pořádně vydrhnout a ne jen tak šup-šup setřít, rajčata na balkóně čekají na likvidaci, okna jsem myla před Velikonocemi... jenže zas je tu to ALE...moje malé klokaňátko začne při větší fyzické aktivitě paní matky kreslit transparent, stávkovat a plánovat demonstraci. Takže to tu debordelizuju průběžně (tedy tak, že jen co někde velmi pomalu skončím, můžu na druhým konci bez přerušení velmi pomalu pokračovat).

Uteče to jako nic a budu ještě s láskou na tu nudu vzpomínat. A nebo taky ne :D Protože 1) prostě hormony, ne? 2) jsem magor a doteď jsem si líp plánovala čas, když jsem toho měla nad hlavu, než když jsem měla skutečně volno nebo 3) nebudu mít na nějaký vzpomínání na nudu čas :D

Teď už odkládám pc - moje drahé bejby se asi zapřelo ručičkama i nožičkama do břicha a snaží se mi zevnitř odsunout notebook z klína :D