žáha, duše a další části těla

Pálí mě žáha. Už několik dní a vlastně v kuse. No, co už. Jsou horší věci. Ale stejně je to zajímavá věc - ta žáha. Člověk řekne "pálí mě žáha", ale kde tu žáhu má? Nikde! Pálí mě žáha, kterou nemám :D Já vím, že se to tak říká...ale stejně. Ukažte mi žáhu!

V souvislosti s žáhou jsem si uvědomila jednu sto let známou věc - všechny léčivý pastilky, tabletky a sirupy, co se tváří, že jsou s příchutí, jsou jen past na zákazníka. Na obalu rozverně píšou s příchutí lesních plodům, citrusů, bylinek...a víte co? Chutná to pořád jako ten prášek, ale navíc ještě odporně sladkej a navoněnej. Už se napálit nenechám, navždy věci bez příchutě. 

s příchutí ovoce = s příchutí sacharinu a divnou vůní...

Co si budem...ono to nepomáhá ani s příchutí, ani bez příchutě.. ani jako placebo. Což mi připomíná, že jsem si uvědomila, že moje autosugesce není tak silná, jak jsem si myslela. Svýho času jsem už byla přesvědčená, že si ty nevolnosti a věčnej knedlík v krku už způsobuju sama ve své hlavě. A asi fakt ne, asi to fakt byl ten maličkej vetřelec ve mně :)

Kromě žáhy, je takovou tajemnou částí našeho těla i duše. Kde ta duše je? Jaktože ji můžem vypustit (to je někde u nějakýho otvoru)? Fakt ji zvířata nemají? Já vím, že je to zas jen pojem a jakýsi smyšlený pojmenování jakýhosi našeho psychickýho já, ale rozhodla jsem se ji lokalizovat. Duše je ta naše část, která nám nedovolí usnout a nutí nás pořád dokola rozebírat blbosti, je v ní naše černý svědomí, křivdy i nejlepší životní zážitky. Někdy se stane, že je v nás jen malá dušička - to tehdy, když se kolem duše rozprostře strach a celou ji tam zmáčkne a někdy naopak moc logicky neuvažujem, protože se štěstím prokrví ta naše duše, zvětší se a zatlačí zbytek mozku neznámo kam.

I zvířata mají podle mě duši. Duše naší Rozárky způsobuje její vyčítavé mňaukání, když ji nacpu do přepravky. Svědomí jí ale chybí (jinak by mě o půl čtvrté v noci nebudila skákáním po peřině).