13 rad

Ty poslední dny před porodem se mi hrozně táhly. Chtěla jsem udělat něco navíc, dopředu, co nejvíc se nachystat. Jenže moc nebylo co. Ať přemýšlím, jak přemýšlím. Oblečky bych jinak nenaskládala (nevěděla jsem, jak bude velká, že?), postýlku ani kočárek bych předem nestlala, doma celkem uklizeno bylo, víc to nemělo význam, stejně jako nakupování a vaření...

Do svýho těhotenskýho deníčku poznámníčku (píšu si do něj dál různý blbosti o očkování, o plenách, velikostech oblečků apod., protože to určitě zapomenu a jsou to informace, který se  můžou ještě hodit) jsem tehdy sepsala 13 předporodních rad svému poporodnímu já :D

  

1) a 2) dokážu dodržet i když to chce trochu sebekázně. Např. u uspávání to bez trpělivosti nejde :D 

Bod 3) a 4) jsem si úplně nedokázala představit, no :D Jako jo, nechce se mi vstávat a něco dělat, jj, dospím to...ale kdy? Zítra asi těžko :D Binec se snažím držet pod kontrolou. Aktuální stav už  mě nijak neirituje :) 

Bod 5) celkem využívám, ale někdy je to místo rady spíš pokus-omyl :D 

6) to je taková ošemetná věc :D Někdy je ten mikročas těch pár minut ve sprše nebo to, že si jdu lehnout v deset, abych si užila ze dvě hoďky kdy si budu moct ležet a spát v libovolné poloze. Ale taky jsem stihla zkouknout pár filmů, jeden celej seriál, přečíst pár nenáročných knížek a třídit fotky a doplňovat deníčky. A už 2x jsem si nalakovala nehty!

7) je naopak někdy nutnost, někdy se vyplatí pohnout. Třeba žehlení si občas stopuju. Snažím se být ale opatrná - to známe - člověk pospíchá, spálí se a přebaluj pak s puchýřem na prstu asi tak milionkrát za den pokakanej zadeček... 

8) todle se mi daří,  nevztekám se ani když má kočka v noci amok a já zrovna kojím. Štve mě to, to jo, ale ona za to nemůže a nic moc s tím dělat nejde... 

9) s tím problém nemám... akorát ty prsa holt nikomu nepředám :D

10) tak to úplně neklaplo...chodím v odrbanejch legínách, tričkách s vytahaným výstřihem, na hlavě věčně palmičku/cibulku. Ale přísahám, že až nebude omezenej pohyb a člověk nebude jen doma nebo krosit s kočárkem sídliště, že se převlíknu :D

11) to jsem myslela tak, že když mi někdo napíše, mám si udělat čas a odepsat a kdyžtak se omluvit, že píšu pozdě. No, ale on mi moc nikdo nepíše :D Očividně některý věci (neodpovídání na zprávy) s časem matek vůbec nesouvisí...

12) a 13) jako snažím se...tady si teď trochu teda stěžuju, ale jinak se tím snažím nikoho moc neštvat (říkám snažím). Ono je to taky celkem easy - pandemie, nikdo nikam nesmí,  není komu co vykládat, komu co závidět.

Nevím, jestli bych si zpětně něco poradila jinak :D Někdy je prostě každá rada marná :)