...v zázvorovém oparu

Moje těšílkování pokračuje. Téma dárky už začíná být vyřešeno. Ne úplně, ale vypadá to, že se davům v obchodech fakt vyhnu (ufffff!). Od neděle (a to je středa!) jsem stihla soustu typických těšílkovských předvánočních záležitostí:

1) pořídit si kvalitní škrábání, pálení až řezání v krku - aplikovala jsem spoustu zázvoru a citronu (ze kterýho mi do rána naskákaly rozkošný rudý fleky po tvářích) a následně vyrazila i do lékárny. Nechtěla jsem žádný pastilky (vždy si tím odřu jazyk nebo je mi z toho divně od žaludku), tak jsem si vzala sprej. Opomněla jsem svůj silný dávivý reflex, takže jsem se při první použití málem pozvracela a následně složitě vymýšlela, jak to udělat. Příště je poprosím o gilotinu a problém bolavýho krku bude vyřešen. Aktuálně sice trochu popotahuju nad dalším citrusovým lektvarem, ale rozhodla jsem se nemoc vyděsit - pondělním tréninkem, úterním trajdáním po venku a dnešním bosu.

2) skákat ve sněhu! Na zemi sice žádnej, ale ve vzduchu!!!

3) jet s kamarádkou (Leničkáááá!) na vánoční trhy, vypít  tam pár chichi nápojů, sníst nějakou kalorickou hrůzu, zatleskat všem stromkům a pokusit se zazvonit na zvonek (jaksi nezvonil).


4) vyrazit za kulturou - i když tadle teda stála za to. Odyssea zní sice klasicky, ale očividně se dá pojmout i velmi abstraktně. Něco takovýho jsem prostě ještě neviděla....a zároveň jsem se dlouho tak nenasmála jako večer po představení s kolegy. Jsem Odysseus, syn Laerthův!

Takže asi tak...a to ještě nezačal advent!







Žádné komentáře :

Okomentovat